Gdaňský přístav je novou železniční branou do střední a východní Evropy

Železniční doprava v Polsku, stejně jako v jiných evropských zemích, začíná nabývat čím dál většího významu, zejména v kontextu intermodální přepravy. Polsko si z hlediska železniční přepravy zboží stále drží mezi unijními státy druhé místo po Německu. Obraz stavu dopravní infrastruktury pro tento dopravní prostředek v Polsku dostává s každým dnem novou podobu. Jedním z takových příkladů je příjezdová železniční infrastruktura do Gdaňského přístavu.

LNG jako lodní palivo potřebuje větší podporu

Námořní sektor v Německu vyzval spolkovou vládu, aby konkrétními kroky podpořila zkapalněný zemní plyn (LNG) jako alternativní palivo pro námořní dopravu. Pod společným stanoviskem jsou podepsáni zástupci Svazu německých rejdařů VDR, Svazu pro stavbu lodí a výrobu námořního vybavení VSM, Ústředního svazu německých přístavních podniků ZDS, Ústředního svazu německých lodních makléřů ZVDS a sdružení Maritime LNG Platform.

Rozšíření Suezského průplavu urychlí světový námořní obchod

Dánská rejdařská skupina Maersk jako největší zákazník Suezského průplavu uvítala jeho aktuální rozšíření. Součástí první testovací plavby přes Suez byla 25. července 2015 loď Maersk Sheerness s nákladem 4427 kontejnerů. Egypt se po celé 20. i počátek 21. století snaží fungovat jako most mezi Evropou a Asií. Výrazně podporuje globální obchod. V letech 2004 až 2014 vzrostl objem kontejnerového provozu přes Suezský průplav o 70 procent.

Kontejnerová námořní přeprava

Kontejnerová přeprava dnes zaujímá významný podíl v námořní přepravě. Jedná se o odvětví řadící se k multimodální přepravě, která je definována jako přeprava využívající k transportu nejméně dva dopravní obory. Nedílnou součástí kontejnerové přepravy jsou kontejnery, které musí splňovat mezinárodně standardizované parametry. Kontejnery zpravidla členíme dle jejich přepravního objemu, přičemž k nejčastějším patří ty, které mají 20, 40 a 45 stop. Mezi méně časté řadíme kontejnery, které mají 48 a 53 stop.

Evropské námořní přístavy v roce 2030: náročné úkoly na obzoru

Nové návrhy:
Je třeba pomoci přístavům modernizovat poskytování jejich služeb, přístavy vzájemně lépe propojit a zajistit, aby všechny přístavy byly schopny nabídnout co nejlepší služby. To znamená, že výkon zaostávajících přístavů je třeba zvýšit, aby se vyrovnaly ostatním. To bude vyžadovat změnu myšlení a využití zkušeností výkonných přístavů.

Mezinárodní instituce v námořní přepravě

Jednou z nejdůležitějších institucí, která působí v námořní přepravě, je Mezinárodní námořní organizace (International Maritime Organization – dále jen IMO). IMO byla založena v roce 1948 v Ženevě na základě Konvence OSN, avšak pod jiným názvem (IMCO). Její činnost však byla zahájena až o deset let později, tedy v roce 1958, kdy Konvence OSN vstoupila v platnost. Název IMO přijala v roce 1982.

Bezpečnost cestujících na palubě osobních lodí

V roce 1994 se po neštěstí trajektu Estonia v Baltském moři zvýšila znepokojenost v Unii o provozních podmínkách osobních lodí. Společenství od té doby přijalo různá opatření, která řeší tento problém. Po přijetí směrnice 98/18/ES v březnu 1998 se zavedla jednotná úroveň bezpečnosti pro nové a stávající osobní lodě a vysokorychlostní osobní plavidla provozující vnitrostátní plavbu. Stalo se tak prostřednictvím harmonizace bezpečnostních norem. Úroveň bezpečnosti se začlenila ustanovením úmluvy SOLAS Mezinárodní námořní organizace o bezpečnosti lidského života na moři, kterým se stanoví podrobné technické požadavky, které se zaměřují na konstrukci plavidel, stabilitu, požární ochranu a záchranná zařízení.

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)

Komise navrhla zřídit Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA), v následku nehody zvané "Erika". Nařízení 1406/2002, kterým se zřizuje tato agentura, bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 27. června 2002 a vstoupilo v platnost v srpnu téhož roku. EMSA poskytuje technickou a vědeckou pomoc Evropské komisi v oblasti námořní bezpečnosti, zabránění znečištění životního prostředí a zasahování při znečištění z lodí.

Bezpečnost a životní prostředí

V posledních letech se Evropská unie a její členské státy snažili zlepšit legislativu námořní bezpečnosti a prosazování standardů vysoké kvality. Cílem je odstranit tzv. nevyhovující námořní dopravu, zvýšit ochranu cestujících a posádky, snížení rizika znečištění životního prostředí, a zajistit, aby provozovatelé, kteří dodržují osvědčené postupy, nebyly v obchodní nevýhodě v porovnání s těmi, kteří jsou připraveni obchodovat s plavidlem i za cenu nižší bezpečnosti.

Stránky